Because We Can.

9. června 2013 v 10:55
Zdravím ..

Při konci školního roku mám vždy divný pocit. Že to všechno poseru a propadnu. Dnes je to jiné. Je mi všechno ukradené.. Známky, písemky, zkoušení, vysvědčení. Nemělo by mě to být jedno, vždiť toto vysvědčení se bude psát na přihláčky. Co už..

Tento týden bude pořádně vzrušující! závěrečka z dějepisu, angličtiny, matiky. Také určitě z češtiny, hudebky, přírazu a já si ještě musím opravit fyziku. Tento týden bude hodně stresující.. Jsem ve stresu skoro každou minutu. Bojím se chodit městem, mám halucinace, vidiny i slyšiny.. Mám horrorové sny, přeludy, bludy. A ktomu všemu se ještě budu muset hodně učit. Opravdu na zabití todle. Říkala jsem si, že se budu celí víkend učit dějepis. No jo, jenomže počasí mě zhatilo můj plán.

Včera bylo strašný vedro. Probudila jsem se jako každej jinej den. O půl šesté.
Umyla si hlavu, oholila si nohy, namalova se, učesala, oblekla a najedla se. Čekala jsem až bude půl dvanácté a potom jsem šla na zápas. Žáci prohráli 18:0 a dorost taky myslím, že prohrál, ale nejsem si jistá. Šla jsem tam hlavně kvůli M., ale raději šel na ryby než hrát v takovém vedru. Do šesti jsem byla venku, potom se to vedro už vážně nedalo vydržet, tak jsem šla domů, kde jsem se dívala na nějaké filmi a spoléhala se na to, že dneska bude hnusné počasí a budu se učit. Jenomže opak je pravdou, je pěkně a myslím, že je to i horší jak včera, takže další úmorný den.

Nějak to prostě dneska musím dát. A to ještě je tento víkend akademka a je tady u nás pouť. Nemám ským jít, jsem domluvená jen na akademku s kamoškou S. a potom už nic. Kolotoče mě nějak neberou, jsou to zbytečně rozhozené peníze za nějaký 3 minuty nepvedeného adrenalinu. Ale i tak, nemám prostě ským jít, takže se budu učit nebo něco. Kolotoče pojedou už od čtvrtka, beztak. A jelikož bydlím pár stovek metrů od náměstí na závodí, kde každoročně kolotoče staví, bude mě to rušit při učení..

V poslední době si připadám ztracená. Už se nepoznávám. Žiju nesmyslný život. Změnila jsem se a jsem si toho dost vědoma.
Mám strach, asi se stávám anorektičkou.. Tenkrát jsem zvládala stres přežíráním se a teď? Jídlo se mi hnusí. Nesnídám, nesvačím, oběd nikdy nedojím, většinou sním jen pár soust a potom jsem plná. a večeře je také velmi malá a je jen jedna. Nemám hlad, nemám žízeň. Měla jsem i nápad, že začnu hulit. Potom bych měla hlad a nažrala bych se, ale zatím ne. Mám teďka kolem 50Kg (myslím) a při mé víšce cca 166 cm si myslím, že to je zatím v pohodě. Ale až budu nebezpečně hubnout, myslím, že začnu hulit :'DD

No a tímhle se s vámi loučím, musím se učit, tak zatím..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 9. června 2013 v 17:47 | Reagovat

U kolotočů hlavně nemám rád když tam  vyřvávají ty obehrané šlágry.

2 machiina machiina | 9. června 2013 v 18:56 | Reagovat

Přesně tak,tenhle týden budu psát 15 testů..a rozhodne se o všem..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama