Každá žena má slabost pro pitomce, protože si myslí, že zpitoměli z lásky k ní.

17. září 2012 v 18:27

Chtěla bych být volná a dělat si co chci. Chtěla bych utéct od všech těch problémů a pak se vrátit a jen tak před nimi mávnout rukou a žít dál, ale tentokrát bez problémů. Bylo by to tak jednoduché, jenže tak to v reálném životě bohužel není. Skoro všechno se mi vposlední době kazí.. Každý má asi to špatné období, ale po něm by mělo přijít něco pěkného, ne? T akže doufám, že tohle všechno už brzi skončí a bude to všchno zase v pohodě. A jako do správného deníku sem těch pár problémů, tak trochu přiblížím.. Takže hlavně s rodinou. Mamka. Pořád se jenom hádáme a nemůžem si ani promluvit o těch mých dalších problémech. Nikdy jsem s ní nebyla v takovém tom kamarádském vztahu. Vždicky jsem si přála a také jsem se o to snažila, abych to tak sní měla joko hodně mých kamarádek.. Abych jí mohla říct cokoliv a abi si se mnou o tom promluvila a třeba mi poradila nebo pomohla, ale to u nás jaksi nehrozí no. Další.. Kamarádky, no teda spíš poslední dou jen jedna. Ta najlepší, nebo spíš kdysi úplně ta nejlepší. Pořád sme spolu někam každý den chodily a byly každý den jenom spolu. Jen ona a já. Kamarádky na život a na smrt. Vždicky jsme si všechno říkaly a byly jen spolu, jak ve škole tak venku, ale tento nebo spíš už minulej rok se to začalo kazit.. Na začátku loňských prázdnin to bylo ještě v pohodě. Usmířily jsme se se třema kamarádkama, dvě z naší třídy a jedna z niššího ročníku. S těma dvouma z naší třídy jsme utvořily takovou tu ''silnou čtyřku'' a s tou další sme chosily ven, jenže to bylo asi špatně. No, špatně úplně ne, protože bych potom nepoznala takoví skvělí kamarádky. S tou mou nejlepší kámoškou, Sabčou sme se strašně pohádaly.. Nebyla to taková ta hádka, kdy se zase dáme dohromady, ale tentokrát sme spolu nemluvily celí dva měsíce. Já chodila ven s jinýma kamarádkama a ona taky. Když už pak začala škola, tak sme se trošku usmířily. Řekli sme si ahoj a pak sme se jen bavily o učení, neměly sme si co říct. Ve škole jsem se pak dala hodně dohromady s tou jednou kamarádkou z té čtveřice, kamčou a ta se mě furt ptala proč sme se pohádaly, a proč ona chodí s takovýma malýma děckama ven a tak. A asi posledního třištvrtě roku jsem se se Sabčou víc sblížila. Sice spolu nechodíme ven, nemluvíme o všem, nesedíme spolu v každých volných hodinách a tak, ale aspoň se už spolu víc bavíme. Taky obě chodíme do kroužku výtvarky. Ještě před tou hádkou sme si sedaly vždicky spolu, ale jak sme se pohádaly, tak každá donutila nějakou kamošku aby tam byla s ní. A naposled.. S láskou. Dan, jo je sice úžasnej, dokonalej a tak dále, ale nevím.. Dlouho sme spolu nebyli venku. Dlouho sme se neviděli, pořád si jen píšem, ale mě se to aji zamlouvá. Pořád mě přemlouvá, abych sním jela někam do Dolní Moravi nebo kamsi, vůbec se mi tam sním nechce. A asi před týdnem my psal, že si zlomil ruku, chvíly jsem byla smutná, ale pak jsem si uvědomila, že mě asi už nebude přemlouvat, ať sním jedu do tý Moravy. Jak sme si furt psaly, domluvily sme se, že půjdem spolu ven ve středu, jenomže mi včera psal, že se jde někam dívat na trénink.. To to jako nevěděl dřív ?!.. A jak jsem na něho byla naštvaná, páč všechny dny, co sme si domluvily odpadli, tak jsem mu v IRONII napsala, však tam běž, my můžem jít jindy :).. napsal fajn. Začíná to tedy být jako na začátku, taky jsme na sebe neměly čas a já sem se sním pak aji rozešla.. Jenže teď to už je jen z jeho strany, ne z mé. Takže doufám, že se to všechno urovná a bede to v pohodě. ^.^

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 M. M. | 17. září 2012 v 19:25 | Reagovat

snad ten vztach zlepšíte..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama